Kam s bolavým srdcem?

Není pravidlem, že by důležité osoby našeho dvojměstí byly vždy také zdejším rodákem. Tak například MUDr. Jiří Krupička, Ph.D., není místním rodákem, díky své kardiologické ambulanci však rozhodně patří k důležitým osobám našeho dvojměstí.

Od archeologie k medicíně
Už od mala byla jeho velkou zálibou historie a archeologie, jako student se dokonce zúčastnil několika archeologických vykopávek. Nemyslel si však, že má velké šance na přijetí na vysokou školu s tímto zaměřením, a proto se rozhodl pro medicínu, která ho rovněž zajímala. „Otec byl poměrně těžký kardiak, což mě ovlivnilo při výběru medicínského zaměření,“ vysvětluje Jiří Krupička.

Cesta do Brandýsa
Svou praxi zahájil v Jablonci nad Nisou, poté nastoupil do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde působil 12 let jako vedoucí lékař neinvazivní kardiologie a současně vyučoval na 3. lékařské fakultě UK. Následně pracoval 5 let na kardiochirurgickém oddělení Nemocnice Na Homolce a již během této doby přemýšlel o vlastní ambulanci. „V Brandýse chyběl kardiolog a tím, že mi zdravotní pojišťovny umožnily založit si vlastní kardiologickou ambulanci, funguji ve Wolkerově ulici od dubna 2009 a jsem tu maximálně spokojený,“ dodává Jiří Krupička.

Přednášení byla radost
Přednášení na vysoké škole se Jiří Krupička věnoval 12 let a byla to práce, která ho nesmírně bavila a která mu chybí. Studijní látku se vždy snažil ukázat na konkrétním příkladě, k čemuž mu dobře posloužila poradna pro srdeční vady v dospělosti, kterou ještě s několika kolegy založil na Vinohradech. Zároveň mohl jako tehdejší šéf neinvazivní kardiologie ukázat studentům takovou tu „akční“ medicínu, kdy prováděl mimo jiné ECHO vyšetření na operačních sálech a na oddělení akutního příjmu na ARu. Obojí bylo pro studenty velkým přínosem.

Mise v Kosovu
V roce 2000 se jako spolupracovník nadace Člověk v tísni zúčastnil mise v Kosovu. „Mise byla zajímavá tím, že se přišlo na to, že se zde rodí velké množství dětí se srdečními vadami, které se neléčily, a to byl první moment, kdy jsme spolu s kolegou Davidem Pohlreichem stáli u počátků programu, díky kterému se převážely děti do motolského kardiocentra na operace,“ vzpomíná Jiří Krupička.

Relax je potřeba
Po dlouholeté praxi a 10 hodinách denně strávených v ordinaci se snaží neodnášet si práci domů. Najdou se však i takoví pacienti, kteří mu prostě nedají spát, a tak ještě po příchodu domů dohledává informace a studuje. Relax si dopřává také jízdou na kole (za rok ujede několik tisíc kilometrů), lyžováním a knihami.

red, foto archiv