Pár slov o historii mariánské tradice v našem městě

14. a 15. srpna proběhne ve Staré Boleslavi už tradiční Poutní slavnost a Slavnosti Palladia. Řada z vás už tuto akci určitě zná. Napadlo vás ale někdy popřemýšlet o původu podobných svátků? Bylo by to určitě na dlouhé povídání. Zaměříme se tedy hlavně na Starou Boleslav.

15. srpen představuje pro věřící jeden z hlavních a nejstarších svátků mariánského kultu. Ve Staré Boleslavi je tento kult historicky spojený s kultem svatováclavským. Proto je u nás složitější zmapovat počátky mariánských poutí.

První zprávy o poutích se objevují na přelomu 16. a 17. století. Ty však zřejmě směřovaly i ke sv. Václavu. Ovšem v roce 1611 proběhla korespondence mezi Prahou a Římem, kde už je zmínka o znamenitém mariánském kultu ve Staré Boleslavi. Tam asi hledejme počátek této tradice.

Za pár let, v roce 1617, zahájila kapitula stavbu nového barokního kostela Panny Marie. Byla to i nutnost, za obrazem staroboleslavské madony přicházelo stále více poutníků. Tím obrazem je kovový reliéf madony, známý jako Palladium země české.

Palladium země české
Aktuální datum vzniku je kolem roku 1380. Jak se dostal do Staré Boleslavi, vám nepovím, ale legendy říkají, že tento obraz Matky Boží vlastnil už sv. Václav, který ho údajně zdědil po své babičce sv. Ludmile. Název Palladium má souvislost se jménem bohyně Pallas Atheny a je symbolem ochrany české země. Těžké období pro paladium znamenala třicetiletá válka, kdy byla Madona dvakrát uloupena. Jednou musel být posvátný obraz draze vykoupen od Sasů a dvakrát byl uchováván ve Vídni. Poprvé byl návrat paladia z Vídně hladký. Podruhé to šlo hůře. Paladium totiž držela císařovna Marie Leopoldina, a té se kovový reliéf evidentně líbil. Staroboleslavský probošt Rudolf Roder tak uspěl až, když se do císařovny opřel také kardinál Harrach a hrabě Jiří z Martinic. Škoda že nevíme, co se pánům při přemlouvání císařovny honilo hlavou.

Samostatnou kapitolou je osud paladia za druhé světové války a za komunismu. Pak přišel rok 1989 a návrat svobody. Už od roku 1990 položilo město základy k znovuobnovení mariánské a svatováclavské tradice. Velkou zásluhu na tom má mnoho osobností místního kulturního života, církve, mnoho spolků a hudebníků. Určitě bych zmínil Jaroslava Chlupa a Jaroslava Bayera. Nelze zapomenout na kapelníka Antonína Lokaje, jehož kapela zabezpečovala dramaturgii mariánských slavností v 90. letech. A pak je tu mnoho muzikantů, jako třeba Josef Plachý, František Němec, Jindřich Minx, můj děda Jaroslav Pánek a velký hudební nadšenec a varhaník Zdeněk Ctibor. Díky nadšení všech těchto osobností a mnoha dalších má naše město na co navazovat v další péči o naše tradice.

Program Nanebevzetí Panny Marie - Slavnosti Palladia 2010 ke stažení zde.

Marek Huber